Úvod » Smrčínův průvodce

II. Loděnice

publikováno 20.03.2017 (aktualizováno 22.03.2017)

Petanqueový areál v Loděnicích se nachází hned u dálnice D5 na zahradě bývalého biografu.

Ostatně městys Loděnice (po klepnutí na odkaz se vám otevře mapa), ležící na půli cesty mezi Prahou a Berounem, je proslulý ve světě nejen českého filmu. V roce 1966 na místním nádraží režisér Jiří Menzel natočil první český oskarový film – Ostře sledované vlaky. Krom toho jsou Loděnice známé tradiční výrobou gramofonových desek a ostatních zvukových nosičů. Z loděnických pozoruhodností jmenujme aspoň Chrustenickou šachtu, muzeální expozici v dřívějším železnorudném dole v místní části Chrustenice. U místního zámku byl založen první tenisový kurt v Čechách - v současnosti byl zámek opraven a přebudován na pravoslavný klášter svatého Václava a Ludmily. Proti proudu říčky Loděnice (Kačáku) potom dospějeme do Nenačovic, kde lze nahlédnout až k pecím místní sklářské hutě. Cestou míjíme koupaliště v chrustenickém kempu Valek.

Turistická atraktivita okolí obce Loděnice vychází z jeho polohy na pokraji romantické krajiny Českého krasu. Pro mimořádné přírodní kvality je území pod ochranou chráněné krajinné oblasti a řady přírodních rezervací. Z botanického hlediska je nejlepší zdejší přírodu navštívit v dubnu, kdy lesy a louky rozkvétají pestrobarevnými květy do podoby botanické zahrady.

Hned na kopci nad Loděnicemi láká zájemce o seznámení se s historií těžby vápence důlní skanzen společnosti Barbora sídlící v Solvayových lomech, konkrétně v lomu Na Parapleti. Dozvíte se třeba, že lomy v okolí zásobovaly v minulosti vápencem třeba chemické továrny v Neštěmicích nebo kladenské hutě. Exponáty jsou jednak v budově, jednak pod širým nebem. Čas od času se konají specializované akce jako např. počátkem května Rotující setrvačníky. Jako zpestření probíhá celým areálem důlní dráha, lákající malé i velké ke svezení.

Jen pár set metrů od vratné smyčky důlní dráhy pohodlnou pěšinou po hřebeni dospějeme na skalní vyhlídku s dřevěným křížem, od něhož je velkolepý rozhled do bizarní krajiny Českého krasu. V hloubi pod námi spočívá vesnice Svatý Jan pod Skalou se svým někdejším benediktinským klášterem a pozdějšími bývalými lázněmi, v nichž působil co by lázeňský lékař otec bratří Čapků a jehož zde syni navštěvovali. V nejstarších dobách ve Svatém Janu přebýval ve zdejší jeskyni poustevník svatý Ivan. Do jeskyně se vchází přímo z klášterního kostela svatého Jana Křtitele, v němž se konávají koncerty nejen chrámové a duchovní hudby. V průčelí chrámu Páně vyvěrá pramen znamenité minerální vody Ivanka, dříve používané i k lázeňským účelům a v místní sodovkárně.

Pokračoval-li by poutník ještě pár kilometrů dále po proudu říčky Loděnice, zvané též Kačák, dospěl by k jejímu ústí do Berounky v místech romantického kaňonu (skály poskytují vyhledávané lezecké terény). Kousek proti proudu Berounky je známý lom Alcazar se svými tajemnými podzemními chodbami. Na skále přes řeku se skví Tetín, staroslavná obec s muzeem, třemi kostely, zbytkem hradu a staršího hradiště, na němž dle legendy byla uškrcena vlastním šátkem svatá Ludmila. Ve strži na východním okraji zástavby je k vidění pěkný Tetínský vodopád.

Další vodopády, tentokrát Bubovické, se nalézají asi tři kilometry východně od Tetína, a to u obce Srbsko. Návštěva travertinové kaskády se vyplatí zvláště po deštích, kdy je ve vodopádech dostatek vody.

Pokud bychom pokračovali od těchto vodopádů ještě asi další tři kilometry na východ, dospějeme k památce mezinárodního významu, totiž proslulému hradu Karlštejn. Jeho současná romantická podoba, ukrytá mezi lesnatými kopci a vinicemi, nemá už pranic společného s dobou jeho zakladatele Karla IV., Otce vlasti, nýbrž vznikla přestavbou v 19. století. Nejhodnotnější návštěvnická část, kaple svatého Kříže s malbami mistra Dětřicha, je přístupná toliko na základě rezervace zpravidla několik měsíců předem. V Karlštejně se nabízí rovněž celá řada hospod – a k tomu i několik muzeí různého charakteru a kvalit. Na zdejším jezu je v létě asi nejlepší vykoupání na celé Berounce.

Při cestě na Karlštejn přímo z Loděnic nelze cestou minout proslulý jámový lom Amerika na kopci nad Mořinou. Podobných jámových lomů je v okolí na dvacet a jsou spojeny štolami, dnes již místy zavalenými. V nich řádíval démon zdejších lomů, někdejší zapomenutý německý voják Hans Hagen, resp. jeho duch, známý tím,

že dle legendy kradl trampům konzervy, šnaps a pivo – a sem tam prý i některého zprovodil ze světa. Dnes se na  parkovišti na kraji jámy už jen občas vykrádají odstavená auta. Ačkoliv v lomu bývaly v minulosti velmi populární nudistické pláže s koupáním v jezírku na dně, je dnes dno lomu nepřístupné. Exteriéry lomu často využívají filmaři.

Vraťme se ale zpátky do Tetína! - Pokud se odtud vydáme na opačnou stranu, k západu, tak po chvíli narazíme na hradby berounské. V Berouně z nich už sice mnoho nezbylo, ale za to tam mají pěkné náměstí s Muzeem Českého krasu a dvě starobylé městské brány – Plzeňskou a Pražskou (nebo také Horní a Dolní – jak libo). Nad náměstím ční k nebi Městská hora se skvělým výhledem na celé město. Byla tu za tím účelem dokonce vystavěna rozhledna. V místním medvědáriu si lze potřást tlapou s populárními večerníčkovými medvědy Kubou a Matějem, když zbývající z povedeného trojlístku, Vojta, před rokem uhynul. V Berouně se konávají širokodaleko známé hrnčířské trhy. Pravidelně na podzim bývá Beroun dějištěm mezinárodního festivalu klasické hudby Talichův Beroun, konaného k poctě Václava Talicha, jednoho z nejvýznamnějších českých dirigentů 20. století, jehož podstatná část života je svázána s městem.

V létě je pěkné pokoupání v Berounce nad jezem v ulici Na Hrázi v místní městské čtvrti Závodí, celoročně potom v městském akvaparku na Ostrově. Ceněna je rovněž projížďka na "inlajnech" po asfaltové stezce vedoucí podél řeky z Berouna do Srbska.

Cca 5 km jižně od centra Berouna u obce Koněprusy lze narazit na Koněpruské jeskyně s bývalou penězokazeckou dílnou. Jedná se vlastně o jediné veřejně přístupné jeskyně v Českém krasu a současně o největší veřejně přístupné jeskyně v Čechách.

Severozápadní horizont berounský tvoří lesnaté pásmo s nejvyšším vrcholem Děd s rozhlednou. Ještě o něco dál, už v CHKO Křivoklátsko, natrefíme na Hudlice. Obec je rodištěm významného spisovatele, překladatele a filologa Josefa Jungmanna. V rodném domku lze navštívit jeho památník. Na jihozápadním konci Hudlic probíhá zhruba severojižním směrem vypreparovaný tvrdý buližníkový skalní hřeben, Hudlická skála, s kruhovým výhledem do širého kraje.

Podobným výhledovým místem hodným naší pozornosti je Vraní skála u obce Svatá, jen pár kilometrů jižně od Hudlic. I když okolí skály je utopeno v moři lesů, i zde vyhlídka nabízí kruhový rozhled zhruba v rozsahu Plzeň – Praha. - Ostatně obec Svatá je, pro nás Sokoly, významná i jinak. Ve zdejším hostinci se scházeli a kuli pikle Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner tak dlouho, až založili roku 1862 Českou obec sokolskou. Na památku tohoto vpravdě historického počinu visí na budově pamětní deska.

Západně od Hudlic strmí Krušná hora (s rozhlednou Maminka na vrcholu). Na jejím severním úbočí se zrcadlí u Nového Jáchymova hladina Prostředního rybníka, místa se skvělým přírodním koupalištěm. Ještě dále na západ od Hudlic potkáme vršek Veliz s kaplí a zbytky probošství. První kaple tu ostatně byla už kolem roku 1000. Na úpatí Velize leží Kublov, rodiště obrozeneckého hudebního skladatele Josefa Leopolda Zvonaře (mj. autora známé písně „Čechy krásné, Čechy mé“) – v obci jeho památník.

Pokračuje-li se v průzkumu krajiny ještě asi 4 km západním směrem, tak po překonání hlubokých lesů křivoklátských, padneme do Skryjí, vesnice na břehu Berounky. V okolí při přípravných pracech pro stavbu dráhy z Prahy do Plzně bádal Joachim Barrande a nacházel tu hojně zkameněliny (trilobity). Ostatně mnohé jsou při troše štěstí nalezitelné dodnes. V obci pamětní síň věnovaná zmíněnému vědci a fosiliím zdejší oblasti. U obce krajinně hodnotná Skryjská jezírka s vodopády na Zbirožském potoce, nad Berounkou potom ruiny jednoho z nejvýznamnějších královských hradů, Týřova.

Další z významných hradů nalezneme v Křivoklátě, jen o něco dále po proudu Berounky. Hrad Křivoklát sloužíval k loveckým radovánkám panovníka a královského dvora už od dob Přemyslovců.

V údolí Berounky mezi Skryjemi a Křivoklátem často pobýval spisovatel Ota Pavel. Proto se to tu nazývá Krajem Oty Pavla. Známý autor do zdejší oblasti zasadil celou řadu svých románů.

Z dalších památek snad ještě zmíníme zámek v Nižboře, staré sklářské obci. V interiéru zámku lze navštívit Keltské muzeum s vazbou na nedaleké významné hradiště u Stradonic. V sousedním Hýskově láká k návštěvě památník spisovatele Františka Nepila, místního rodáka. K prohlídce lze ještě doporučit královské hrady Žebrák a Točník přímo na D5 asi 15 km jihozápadně od Berouna. Každoročně se zde koná letní kulturní festival s četnými uměleckými vystoupeními.

Celá oblast Českého krasu a Křivoklátska, jakož i přilehlé končiny lákají k cyklistickým potulkám, turistickým výšlapům či vyjížďce na koni. Potřebný instrumentář je tudíž radno buď přibalit s sebou nebo rezervovat a zapůjčit v některé z místních půjčoven. Berounka je ceněnou řekou z pohledu rybáře i vodáka - ve druhém případě je snad tou nejvhodnější z našich řek pro začínající adepty tohoto krásného sportu.

***

 

 

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek

Kalendář akcí

« 02 / 2019 »
Po Út St Čt So Ne
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728   
Nejbližší akce



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Panska moda na Zoot.cz