PC Sokol Lipník

Stolínská pétanqueová hřiště se rozkládají v samé blízkosti hasičské zbrojnice hned při příjezdu od Červeného Kostelce, s nímž Stolín tvoří aglomeraci.

Krajina v okolí je již zvlněná s výrazně dominujícím údolím říčky Úpy. Směrem k severovýchodu ještě dále vzrůstá členitost reliéfu, jenž v rámci CHKO Broumovsko přechází přes hřeben Jestřebích hor s Žaltmanem (740 m n. m.) k známým skalním městům Adršpašsko-teplických skal k Broumovským stěnám. Následně se dramatický ráz krajiny tiší v pánvi kolem Broumova, aby opět vygradoval v hřebeni strmě se tyčících pohraničních Javořích hor, jež dosahují svým nejvyšším vrcholem, Ruprechtickým Špičákem, 880 m n. m. Od Stolína východně se potom krajina postupně zdvíhá k hřebeni Orlických hor. Sídelní struktura kraje je dosti unikátní, je tvořena množstvím drobných městeček, mnohdy navzájem až spojených. Turistický potenciál okolí je mimořádný!

V bezprostřední blízkosti Stolína je velkým turistickým lákadlem Babiččino údolí. Kdo by neznal Boženu Němcovou a její Babičku, jejíž děj je zasazen do této končiny! - Sestoupíme-li z obce západním směrem do údolí říčky Úpy, můžeme se dát stezkou po proudu. Mineme trosky hradu Rýzmburk a kolem Viktorčina splavu dospějeme ke Starému Bělidlu. Jen kousek opodál stojí Ludrův mlýn, Panský hostinec a v jejich těsné blízkosti známé sousoší babičky s vnoučaty a psy od sochaře Otto Gutfreunda z roku 1920. Vše všech stavbách nalezne poutník dobové expozice. Odtud je to už po cestě krajinným parkem v údolí jen malý kousek k neméně známému zámku v Ratibořicích, jenž proslul v Babičce jako sídlo kněžny Zaháňské. Babiččino údolí končí u nedaleké České Skalice, městečka na břehu Východočeského moře, jinak vodní nádrže Rozkoš, kde znavený poutník může již od roku 1969 osvěžit své tělo přírodní lázní v chladivých vlnách. Kraj na jih odtud je již významně plošší a ubíhá k Hradci Králové. Za zmínku stojí ještě tím směrem ležící pevnostní město Josefov, jež je městskou památkovou rezervací, evropským unikátem vybudovaným na příkaz císaře Josefa II. v 80. a 90. letech 18. století k zabezpečení severní hranice říše, podobně jako tomu bylo i v případě severočeského Terezína. Nebudeme se zde více rozepisovat, abychom nepřipravili zájemce o prohlídku o všechna překvapení, která zde lze objevit – a doporučíme k podrobnému seznámení exkurzi komentovanou průvodcem.

Ostatně ve zdejším kraji nalezne milovník vojenské historie celou řadu cílů, jež mu nelze pominout. Bodejť by ne, když vlastně celý kraj až k Hradci Králové je poset vojenskými hroby a hřbitovy z doby prusko-rakouské bitvy u Chlumu (Sadové u Hradce Králové) v roce 1866. Z novější válečnické historie potom zaujmou celé řady pevností, bunkrů a pěchotních srubů z doby těsně před druhou světovou válkou, jež zde byly postaveny v rámci opevňovacích prací proti nacistickému Německu. Řada z nich je v dobově vybavena a slouží muzeálním účelům, jinde zase lze obdivovat podzemní prostory pohřbené mohutnými masami holého betonu a přemýšlet nad zbytečným úsilím vynaloženým při jejich budování. Velmi známá je např. pevnost Dobrošov, od níž je to jen skok

k Jiráskově chatě s velkolepým kruhovým rozhledem do kraje. Až se poutník pokochá, může se skulit s kopce dolů do někdejšího okresního města Náchoda, přirozené metropole regionu. Nad centrem města se tyčí „náchodský zámeček vršku kulatého“. Ono se ani nejedná o zámeček, spíše o pořádný zámek s pěti nádvořími a vším, co k tomu patří – ale to už nechám na laskavém posouzení návštěvníka. - Ještě snad připomenu, že severovýchodní předměstí Náchoda tvoří Běloves, bývalé lázeňské místo s proslulým pramenem Ida, jež ovšem zcela zchátralo a změnilo se v trosky. Ovšem poslední dobou se proslýchá, že by tomu nemuselo být navěky… Uvidíme!

Pár kilometrů jižně od Náchoda cestovatele může zaujmout Nové Město nad Metují, třeba svým upraveným

historickým centrem, třeba svým zámkem. Odtud se dá vyrazit východně do Orlických hor, například na Šerlich (1027 m n. m.) nebo Velkou Deštnou (1115 m n. m.), nejvyšší jejich vrchol. Z dalších cílů je v bezprostředním okolí „Nováče“, jak se Novému Městu tady říká, výletní místo Peklo, jen asi 3-4 km proti proudu Metuje. Řeka tu protéká sevřeným kaňonem. Dominantou místa je stavba výletní restaurace Bartoňova útulna, jež vznikla počátkem 20. století přestavbou místního mlýna podle návrhu proslulého architekta Dušana Jurkoviče.

Přibližně 5 km jižně od Nového města možná leckoho zaujme Dobruška, město s jedinou zpřístupněnou mikví (židovskou rituální koupelí) v ČR. Jinak je město známé především díky románové postavě F. L. Věka z díla Aloise Jiráska, k jejímuž vytvoření stál vzorem národní buditel a obrozenec František Ladislav Hek (lze navštívit rodný domek s expozicí). - Sousední Opočno vyniká překrásným renesančním zámkem z 16. století.

Ale vraťme se zpět do Stolína! Jen „přes kopec“ se můžeme vypravit do Hronova, města, jež je rodištěm právě zmíněného literáta Aloise Jiráska. Na jeho počest se zde každoročně v létě koná Jiráskův Hronov, mezinárodní festival amatérského divadla. - Ve městě se narodil i Josef Čapek, jeho mladší bratr Karel se narodil už v Malých Svatoňovicích (v místě muzeum), kde jejich otec působil co by lékař. - Proslulou je hvězdárna v blízké Úpici, avšak my budeme protentokrát pokračovat dále a nenecháme ujít naší pozornosti neméně slavnou zoologickou zahradu a africké safari ve Dvoře Králové nad Labem. Jedná se o druhou největší zoologickou zahradu v Česku, budovanou už od roku 1946.

Vydáme-li se po proudu Labe, nemůžeme vynechat návštěvu Kuksu, jenž je považován za nejkrásnější barokní areál v Čechách. Jedná se o rozsáhlý soubor světských a církevních budov, jež nechal vybudovat na přelomu 17. a 18. století hrabě František Antonín Špork. Jednalo se ve své podstatě o jakési lázně. S potřebnými minerálními léčivými prameny to zde bylo poněkud slabší – a tak podnikavý pan hrabě nechával v zákulisí ohřívat pro lázeňské hosty třeba i vodu z Labe. Potud praví legenda. - Z celého projektu se dochoval jen zlomek, který beztak stojí za to vidět: špitál s konventem Milosrdných bratří u Nejsvětější Trojice, barokní lékárna, lapidárium se sochami Matyáše Brauna, zahrada. Více psát netřeba – nutno navštívit, vidět a zažít! - Jedinečnost místa podtrhuje unikátní Braunův betlém, soubor soch a reliéfů na pískovci v lese nedaleko od bývalého lázeňského areálu.

Asi necelých 15 km od Stolína severně narazíme na ploše 1771 ha na ojedinělou krajinu Adršpašsko-teplických skal. Komplex skalních věží, stěn a roklí je chráněn v národní přírodní rezervaci už od roku 1933. Po hladině Adršpašského jezírka je možná plavba na pramici v samém srdci skalního města.

Skály dále na východ pokračují stolovou horou Ostaš (700 m n. m.) s působivými skalními útvary a labyrinty. Pod Ostašem na jeho jihovýchodním úpatí leží město Police nad Metují. Malé i velké zaujme dozajista muzeum Merkur, které zejména starší vrátí do dětství k oblíbeným stavebnicím této značky, jež zde od počátku 20. století vznikaly a dosud vznikají. Ale nejen stavebnice, byly to třeba i elektrické vláčky či parní stroje. Víte, že prof. Wichterle své první kontaktní čočky vyrobil na strojku sestaveném z této stavebnice? - Děti si tu potom mohou pohrát se stavebnicí v hracím koutku a vytvořit, co jim jejich fantazie dovolí. Není to pěkný tip pro pošmourný, deštivý den?

Severovýchodně od Police se tyčí hradba dalšího skalního masivu, Broumovských stěn. Jedná se přirozenou hranici vytvořenou z kvádrových pískovců a tvořící rozmezí mezi Polickem a Broumovskem. Hlavní hřeben je výrazně asymetrický - svahy směrem k Polici jsou podstatně mírnější než srázy spadající do rovinaté Broumovské kotliny. Nejvyšším bodem je Božanovský Špičák se svými 773 m n. m. Dominantou hřebene je Hvězda, místo s jedinečným panoramatickým výhledem na celou Broumovskou pánev včetně pohraničních Javořích hor a již polských Sovích hor (Wielka Sowa – 1015 m n. m.) s obrovským komplexem Hitlerova podzemního bludiště (což už je skok do Jedlina-Zdrój, místa rovněž známého pétanquem). Název místa zjevně koresponduje s půdorysem kaple Panny marie Sněžné, jež se zde nachází. Vystavěna byla počátkem 30. let 18. století Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Nedaleko kaple zve k občerstvení turistická chata. Nalezneme i historický kamenný rozcestník.

Organickým centrem pánve u našich nohou je město Broumov. A dominantou Broumova je v hmotě mohutná stavba benediktinského kláštera, jehož historie sahá až do 13. století. Klášter je přístupný veřejnosti a zve k prohlídkám.

A na konec samý snad jen pozvánka do Javořích hor. Hor zcela opomíjených a jako by snad i zapomenutých. Kdo hledá trochu klidu bez lidí a civilizace, ten je tady dozajista doma! Celý členitý pohraniční hřeben táhnoucí se mezi Meziměstím a Broumovem se dá pohodlně projít za jediný den, aniž by tu jeden spatřil živáčka.

Mystická barokní krajina Broumovska! Monumentální chrámy, skály, staré aleje, sochy a sousoší…

A ještě snad poznámka pro vodomilce – autor doporučuje přírodní koupání buď ve zmíněné přehradní nádrži Rozkoš – nebo v rybnících Špinka a Brodský v bezprostředním okolí Červeného Kostelce, potažmo Stolína, kde prvně zmíněný skýtá za příznivé souhry okolností i jedinečné koupání v teplé vodě pod zasněženými vrcholky Krkonoš v pozadí.

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek